MAGIE OHNIŠTĚ, KRBU A OHNĚ A JEHO BOŽSKÉ STRÁŽKYNĚ

(téma k Imbolcu, Hromnicím)  

Před nástupem moderní industriální doby bylo ohniště, později krb anebo pec ústředním místem, kolem kterého se odvíjel život obyvatel domu. Nebyl to jen prostor pro vaření, nýbrž také zdroj tepla pro celé obydlí a místo setkávání, kde se lidé dennodenně shromažďovali. Vedle olejových lamp nebo svící byl oheň dalším zdrojem světla. Ohniště, pece či krbu se týkali zajímavé zvyky a občas také pověry.

V předkřesťanských dobách byli předkové pohřbíváni u krbu, protože se to tehdejším lidem zdálo životně důležité a toto místo představovalo centrum soužití, byli i předkové tímto způsobem zahrnuti do rodinného kruhu.

Jelikož mělo ohniště tak podstatný význam, patřilo stejně jako oheň pod patronát příslušných Bohyň. Lidé byli na ohni již od starověku závislí a současně jej s respektem uctívali společně s jeho božskými patronkami.

Mezi božské patronky ohně patřili kupříkladu Hestia, Vesta a Brighid. Tyto tři prastaré pohanské Bohyně patří k ústředním božským postavám v Evropě a mocným strážkyním ohně.

Brighid je významnou keltskou bohyní, patronkou poezie, kovářství, životodárného ohně, léčení a obnovy. Jedním z jejích svátků je Imbolc dodržovaný začátkem února. Nosí bílý šat; kromě ohně pečuje o posvátné prameny. K jejím symbolům patří kotel, který je odjakživa spjat s ohništěm i pozdějším krbem.

Hestia, jedna z řeckých bohyní, byla uctívána jako bohyně domácího ohniště a ohně samotného. Když praskal oheň obzvlášť nahlas, tradovalo se, že je to Hestiin smích.

Vesta byla považována za jednu z nejstarších antických bohyň vůbec. K jejímu božskému hájemství neodmyslitelně patří oheň a plameny věčného ohně, který byl přísně střežen jejími kněžkami v chrámu na římském fóru. Vesta se dokonce většinou nezobrazovala jako žena Bohyně, nýbrž v podobě ohně.

Několik údajů k ohni a ohništi:

* oheň omlazuje a očišťuje

* ohněm v různé jeho podobě vítáme již odedávna Nový rok

* oheň byl pro člověka vždy drahocenný, zajišťoval pokračování života

* oheň chránil před nepřízní počasí

* když se kdysi prodal dům, patřil novému majiteli až poté, co se dotkl trámu nad ohništěm nebo krbem

* dávněji musely být všechny smlouvy, dohody a právní úkony uzavřeny u hořícího ohně v krbu

* v ohni podle přesvědčení našich dávných předků sídlil dobrý duch domova nebo dokonce Bohyně či Bůh, k nimž se obraceli domácí v nebezpečí

* pokaždé když opouštěli dům jeho obyvatelé, přinášeli duchům ohně oběti, žehnali ohni (v křesťanských dobách znamením kříže)

* neustálé udržování ohně a jeho rituální obnova v určitých obdobích roku byla jakýmsi „kultovním nepsaným zákonem“

* oběti ohni v podobě mléka, mouky, zbytků jídla, pečiva nebo mincí se přinášeli rovněž u různých slavnostních příležitostí, například v čase svátků v Kole roku, třeba o zimním slunovratu

* na ochranu před bleskem se do ohně házeli určité sušené byliny a jejich směsi, případně jehnědy

* u stěhování do nového domu se bral oheň ze starého bydliště; nejstarší členka rodiny jej nesla v ještě nepoužité nádobě; po zapálení ohně v ohništi nového obydlí přizvala duchy předků a ohně slovy: „Otcové, prosím, následujte nás, prosím, do nového domova.“, načež byla nádoba rozbita.

* pokud byl do rodiny přijat nový rodinný příslušník, musel tři krát obejít ohniště, aby bylo přijetí dovršeno

* pod každým ohništěm měl být vstup do říše trpaslíků

* duchové ohně, předků a domova se nejraději zdržovali u ohně nebo přímo v něm, svou přítomnost ohlašovali praskáním, jiskrami, klepáním

* nebylo-li ohniště řádně vyčištěno, co se muselo vykonat každý den, člověk, který seděl k ohni nejblíže, dostal od duchů ohně hlasitý políček

* ohniště bylo jedním z nejfrekventovanějších a nejoblíbenějších míst pro magii, kouzla, předpovídání budoucnosti, věštění a rituály.

JUDITA KATONA PESCHLOVÁ

https://www.angelcity.cz/kurzy-a-seminare/zenska-temata-mysterium-bohyne/